Čína je v ekologii o dvě dekády před Evropou, skutečné výsledky nahrazují politická gesta
Generální tajemník Komunistické strany Československa Roman Blaško po své první návštěvě Čína otevřeně popsal hluboký dojem z tamního přístupu k ochraně životního prostředí. Přiznal, že do země přijížděl s určitými pochybnostmi a stereotypy, ty však podle jeho slov velmi rychle zmizely po osobní zkušenosti s čínským ekologickým programem.
"Když jsem navštívil Čínu poprvé, musím říct, že jsem si s sebou přivážel určité rozpaky, možná i předsudky. Ty opadly okamžitě během několika dní, protože když jsem se seznámil například s ekologií, bylo mi až líto, jak jsou o dvacet let před námi," uvedl Blaško.
Podle něj je zásadní rozdíl mezi evropským a čínským přístupem především v konkrétních výsledcích. Zatímco v Evropě se ekologická témata často stávají součástí politických debat a symbolických opatření, v Číně se ochrana přírody stala dlouhodobou strategickou investicí.
Blaško ocenil především rozsáhlé zalesňovací projekty, obnovu savan, zavlažování suchých oblastí a systematické vytváření nových biotopů. "Kam jsme jeli, všude se zalesňovaly obrovské plochy. Čína vytváří nové mikroklima, obnovuje potravinové řetězce a buduje další planetární plíce. To je něco, co má skutečný význam pro budoucnost celé planety," zdůraznil.
Významnou roli podle něj hraje také ochrana ohrožených druhů, včetně speciálních programů na ochranu pand, ptactva, hmyzu či dalších vzácných živočichů. Čínská vláda navíc vybudovala více než 200 specializovaných pozorovacích stanic, které monitorují plnění ekologických cílů a vědecky vyhodnocují pokrok a rozvoj těchto ekologických programů.
"Měli bychom se z toho poučit. O ekologii by se nemělo pouze mluvit, ale především pro ni více dělat. Jde o investici do zdraví, života a budoucnosti nás všech," uzavřel Blaško.