Čínský dovoz prudce roste. Zahraničním firmám otevírá nové možnosti na obřím trhu
Čína stále více otevírá svůj rozsáhlý trh zboží ze zahraničí a dovoz v letošním roce roste rychleji než vývoz. Podle údajů Generální správy cel vzrostl čínský dovoz za prvních sedm měsíců roku 2026 meziročně o 22 procent, tedy o osm procentních bodů rychleji než export.
Jen v první polovině roku překonal čínský dovoz hodnotu 1,5 bilionu dolarů a poprvé v historii se dostal nad hranici 10 bilionů jüanů. Vývoj tak ukazuje nejen velikost čínského trhu, ale také jeho rostoucí význam jako zdroje globální poptávky.
V roce 2025 zvýšila Čína dovoz z více než 130 zemí a regionů a pro téměř 80 zemí se stala jedním z hlavních exportních trhů.
Podle zástupce Generální správy cel Wang Juna stojí za rychlým růstem dovozu především síla obrovského domácího trhu a pokračující otevírání čínské ekonomiky.
Čína je druhým největším spotřebitelským trhem na světě a už 17 let po sobě si drží pozici druhého největšího dovozce. Její podíl na globálním dovozu se podle zveřejněných údajů zvýšil ze 7,9 procenta přibližně na deset procent.
Nulová cla mají otevřít dveře dalším zemím
Peking současně rozšiřuje opatření, která mají zahraničním producentům usnadnit přístup na čínský trh. Patří mezi ně například politika nulových cel pro 63 zemí nebo velké mezinárodní veletrhy včetně China International Import Expo.
Výrazný dopad měla také květnová změna celní politiky vůči Africe. Po rozšíření bezcelního režimu na všech 53 afrických zemí, s nimiž Čína udržuje diplomatické vztahy, vzrostl čínský dovoz z Afriky mezi květnem a červnem meziročně o 23,5 procenta.
Výrazně rostl například dovoz ovoce. Import jablek se zvýšil o 89,6 procenta a pomerančů o 27,9 procenta.
Průmysl táhne dovoz surovin a součástek
Rostoucí poptávka čínského průmyslu se promítá také do dovozu surovin a klíčových komponentů. V první polovině roku vzrostl dovoz kovových rud o 22,6 procenta a elektronických součástek o 45,6 procenta.
Silný růst je patrný například v Shenzhenu, jednom z hlavních center čínského inteligentního průmyslu. Za prvních sedm měsíců zde dovoz strojírenských a elektrotechnických výrobků dosáhl 1,28 bilionu jüanů, což představovalo meziroční růst o 53 procent. Tyto produkty tvořily 77,7 procenta celkového dovozu města.
Čínský trh láká stále více zahraničních firem
Rostoucí dovoz zvyšuje zájem zahraničních podniků o čínský trh. Devátého ročníku China International Import Expo, který se uskuteční v listopadu, se má zúčastnit více než 1300 společností ze 104 zemí a regionů. Výstavní plocha přesáhne 350 tisíc metrů čtverečních.
Podle Liu Ge z Chongyang Institute for Financial Studies při Čínské lidové univerzitě Renmin růst dovozu ukazuje také na proměnu struktury čínské ekonomiky.
Vyšší dovoz elektronických komponentů a nerostných surovin podle něj dokládá hlubší zapojení Číny do globálních průmyslových a dodavatelských řetězců. Zároveň poskytuje zahraničním dodavatelům stabilnější poptávku.
Roste také dovoz spotřebního zboží, od potravin až po produkty z různých rozvojových zemí. Právě rozšiřující se čínský spotřebitelský trh tak podle analytiků vytváří nové příležitosti pro exportéry po celém světě.
Čínský dovoz se tak stále více stává druhou stranou příběhu, který bývá často spojován hlavně s čínskou výrobou a exportem. Rostoucí domácí poptávka ukazuje, že druhá největší ekonomika světa není pouze globálním dodavatelem, ale stále významnějším odbytištěm pro zahraniční firmy.