Čínský zahraniční obchod zrychluje. Čtyři trendy ukazují nové příležitosti
Čínský zahraniční obchod si v prvních třech čtvrtletích letošního roku udržel silné tempo růstu. Obchod se zbožím dosáhl 39,94 bilionu yuanů, což podle zveřejněných údajů představuje meziroční nárůst o 18,8 procenta. Vývoz vzrostl o 16,4 procenta a dovoz o 22,3 procenta.
Jen v září dosáhla hodnota dovozu a vývozu 5,16 bilionu yuanů, poprvé tak překročila hranici pěti bilionů. Meziročně šlo o růst o 27,5 procenta.
Výsledky lze podle komentáře shrnout čtyřmi slovy: rychlé, nové, kvalitní a dobré.
Růst je nejrychlejší za posledních pět let
Prvním rysem je tempo růstu. Obchod v prvních třech čtvrtletích podle textu rostl nejrychleji za posledních pět let při srovnání stejného období.
Zrychlující tendenci vykazovalo čtvrtletní i měsíční tempo.
Růst o 18,8 procenta zároveň podle textu řadí Čínu mezi nejrychleji rostoucí hlavní ekonomiky a země si nadále udržuje pozici největšího světového obchodníka se zbožím.
Nové technologie táhnou export
Druhým výrazným trendem je posun k novým technologiím a pokročilé výrobě.
V prvních třech čtvrtletích měl čínský strojírenský a zpracovatelský průmysl podle zveřejněných údajů hlavní podíl na růstu a zajistil téměř 90 procent nárůstu vývozu.
Dovoz a vývoz průmyslových robotů, elektronických součástek, počítačových dílů a elektrotechnického materiálu vzrostl o 58,9 procenta.
Vývoz produktů čínských vlastních značek pak stoupl o 26,7 procenta.
Nabídka i poptávka podporují obchod
Lü Yue, výkonná děkanka Institutu pro globální inovace a správu při University of International Business and Economics, uvedla, že výsledky souvisejí s vývojem na straně nabídky i poptávky. Její jméno jsem ověřil podle čínského zápisu 吕越, který se v Hanyu Pinyin přepisuje jako Lü Yue.
Podle ní čínské průmyslové inovace reagují na globální potřeby a díky technologickému zázemí a rozsáhlému průmyslovému systému se daří převádět inovace do konkrétní nabídky.
Na straně poptávky se podle ní dále projevuje velikost čínského trhu, která vytváří prostor pro zapojení zahraničních zemí.
Zmínila také pokračující rozvoj spolupráce v rámci APEC a výstavbu nového západního suchozemsko-mořského koridoru.
Dovoz rostl rychleji než vývoz
Třetím rysem je podle textu zlepšující se struktura zahraničního obchodu.
Dovoz rostl v prvních třech čtvrtletích o 5,9 procentního bodu rychleji než vývoz, což podle komentáře přispívá k vyváženějšímu obchodnímu vývoji.
Čína zaznamenala současný růst dovozu i vývozu s více než 120 zeměmi a regiony.
Oboustranný růst nastal také u více než 70 procent obchodních partnerů, s nimiž má Čína uzavřené dohody o volném obchodu.
Od průmyslových robotů po běžné spotřební zboží
Komentář zdůrazňuje, že čínský export se nesoustředí pouze na velké průmyslové zakázky.
Vedle lodí, průmyslových robotů, vysokorychlostních optických komunikačních modulů nebo AI serverů míří do zahraničí také běžné spotřební výrobky.
Text jako příklady uvádí zboží spojené s mistrovstvím světa, klimatizace prodávané v Evropě nebo výrobníky ledu používané při kempování.
Zahraniční obchod jako ukazatel ekonomické vitality
Podle komentáře představuje zahraniční obchod jedno z důležitých měřítek vitality čínské ekonomiky.
Silný růst v prvních třech čtvrtletích má podle textu ukazovat, že se dlouhodobé základy čínské ekonomiky nezměnily a že země má podmínky pro splnění celoročních hospodářských a sociálních cílů.