Den matek: Jak hrdinské matky inspirovaly Xi Jinpinga
"V tomto obrovském světě mohu být jen malým pírkem. Ale i tak bych si přála, aby toto pírko neslo poselství míru." Tato slova napsala do svého deníku čínská mírová pracovnice He Zhihong, která zahynula ve věku 35 let při zemětřesení během mise OSN na Haiti. Zanechala po sobě čtyřletého syna, manžela a své rodiče.
Během mise vedla ženský oddíl mírových sil a zajišťovala tlumočení pro čínské delegace. Organizovala také kulturní výměny a dny otevřených dveří, které posilovaly spolupráci s dalšími jednotkami OSN. Místním studentům vyučovala čínštinu a přispívala tak k lepšímu vzájemnému porozumění.
Příběh He Zhihong připomněl čínský prezident Xi Jinping ve svém projevu během všeobecné rozpravy 70. zasedání United Nations General Assembly v New York City v září 2015.
Její osud je jedním z mnoha příběhů čínských matek, které Xi Jinping v průběhu let vyzdvihl. Patří mezi ně také Zhao Yiman, která byla po mučení popravena japonskými okupanty ve věku 31 let, a Deng Yufen, jež vyslala do boje proti japonským militaristům svého manžela i všech pět synů.
Tyto ženy podle Xi Jinpinga ztělesňují oddanost vlasti i mimořádný vliv matek na charakter a hodnoty jejich dětí.
Xi Jinping a jeho matka
Silný vliv na Xi Jinpinga měla také jeho vlastní matka Qi Xin. Do Komunistické strany Číny vstoupila v roce 1939, prošla útrapami války proti japonské agresi a dlouhá léta pracovala v základních revolučních oblastech na venkově.
Její oddanost suverénní a mírumilovné Číně i blízký vztah k obyčejným lidem Xi Jinpinga hluboce ovlivnily.
Od dětství mu vštěpovala vlastenectví a odolnost. Jednou mu koupila knihu o legendárním vojevůdci Yue Fei, známém svou věrností vlasti. Vyprávěla mu příběh o tom, jak Yue Feiho matka nechala synovi vytetovat na záda znaky znamenající "sloužit zemi s nejvyšší oddaností". Tato slova se stala jedním z životních mott Xi Jinpinga.
V roce 1969, kdy Xi jako dospívající odjížděl do vesnice Liangjiahe Village v provincii Shaanxi, mu matka darovala jednoduchou šicí soupravu. Červenou nití na ni vyšila slova "niang de xin" – "matčino srdce". Dárek mu měl dodat odvahu při začátku nové životní etapy.
Po letech Xi vzpomínal, že právě během života na venkově pochopil význam zásady hledat pravdu ve faktech a skutečně porozumět lidem.
Skromnost a služba lidem
Qi Xin vedla jednoduchý a střídmý život, který se stal vzorem i pro jejího syna. Když Xi Jinping pracoval na počátku 80. let ve městě Zhengding, používal starou záplátovanou přikrývku, kterou mu matka ušila z více než stovky kusů látky. Když mu kolega nabídl novou, odmítl ji se slovy: "Ta přikrývka je pořád dobrá."
Během Svátku jara v roce 2001 zavolala Qi Xin synovi, který tehdy působil jako guvernér provincie Fujian. Řekla mu, že chápe, proč nemůže přijet do Pekingu na rodinné setkání, a připomněla mu, že nejlepší projev synovské úcty je dobře vykonávat svou práci.
Xi Jinping, vychovaný v takovém prostředí, podle svých slov vždy staví na první místo lidi. Po desetiletí se řídí přesvědčením, že "přinášet prospěch lidem je největším úspěchem", a usiluje o zlepšení života všech čínských rodin.