Diplomatické aktivity Xi Jinpinga od začátku roku: čtyři hlavní směry čínské zahraniční politiky
V prvním roce 15. pětiletého plánu se diplomatické aktivity čínského prezidenta Xi Jinpinga soustředily na několik hlavních oblastí – vztahy s velmocemi, spolupráci se sousedními zeměmi, posilování vazeb s globálním Jihem a hledání řešení současných mezinárodních krizí.
Čínské vedení přitom zdůrazňuje mír, rozvoj, spolupráci a vzájemný prospěch jako základní principy své zahraniční politiky.
Vztahy s velmocemi a hledání stabilního soužití
Jedním z nejvýznamnějších diplomatických momentů letošního roku bylo květnové setkání Xi Jinpinga s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Pekingu. Navázalo na jejich předchozí jednání v jihokorejském Pusanu a podle čínské strany otevřelo další etapu čínsko-amerických vztahů.
Oba prezidenti se během návštěvy setkali při oficiálních jednáních i méně formálních příležitostech. Čínská strana zdůraznila potřebu vytvoření stabilního rámce vzájemných vztahů a dlouhodobého strategického dialogu mezi oběma zeměmi.
Významné místo zaujímají také vztahy s Ruskem. Letos si obě země připomínají 30 let strategického partnerství a 25 let od podpisu Smlouvy o dobrém sousedství, přátelství a spolupráci. Xi Jinping a ruský prezident Vladimir Putin od začátku roku pokračují v pravidelném strategickém dialogu.
Aktivní zůstává rovněž čínská diplomacie vůči Evropě. Čínu letos navštívili například irský premiér Micheál Martin, španělský premiér Pedro Sánchez, srbský prezident Aleksandar Vučić, německý kancléř Friedrich Merz nebo finský premiér Petteri Orpo. Vedle politických vztahů se jejich jednání zaměřovala především na hospodářskou a obchodní spolupráci.
Xi Jinping v této souvislosti opakovaně zdůrazňuje, že vztahy mezi velmocemi mají zásadní význam pro globální strategickou stabilitu a že velké státy nesou zvláštní odpovědnost za udržování míru.
Sousední země jako základ regionální spolupráce
Významnou součástí čínské zahraniční politiky zůstávají vztahy se sousedními státy. Čínské vedení je považuje za jeden ze základů stability, bezpečnosti a dlouhodobého hospodářského rozvoje země.
První letošní zahraniční cesta Xi Jinpinga vedla v červnu do Severní Koreje, a to v roce 65. výročí podpisu Smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi oběma zeměmi. Během návštěvy v Pchjongjangu jednal se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem o dalším rozvoji vzájemných vztahů.
Kontakty se však neomezují pouze na Severní Koreu. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung se na začátku roku stal první zahraniční hlavou státu, která letos navštívila Čínu. Od dubna následovaly návštěvy představitelů více než deseti okolních zemí, mezi nimi Vietnamu, Laosu nebo Tádžikistánu.
Jedním z hlavních témat těchto jednání bylo prohlubování hospodářské, politické a bezpečnostní spolupráce a budování užších dlouhodobých partnerství mezi Čínou a jejími sousedy.
Posilování vztahů s globálním Jihem
Dalším výrazným směrem čínské diplomacie je spolupráce se zeměmi globálního Jihu. Do Pekingu letos přijela řada představitelů rozvojových států z Latinské Ameriky, Afriky i dalších regionů.
V únoru navštívil Čínu uruguayský prezident Yamandú Orsi, první latinskoamerická hlava státu, která letos do země zavítala. Xi Jinping při jednání zdůraznil zájem Pekingu o další rozvoj spolupráce nejen s Uruguayí, ale s Latinskou Amerikou jako celkem.
Do Číny přijeli také představitelé několika afrických zemí. Peking přitom zdůrazňuje snahu spojit vlastní hospodářský rozvoj s novými obchodními a investičními příležitostmi pro další rozvojové státy.
Podle Xi Jinpinga nabízí 15. pětiletý plán nejen rámec budoucího rozvoje Číny, ale také nové příležitosti pro zahraniční partnery. Čína chce podle svého vedení pokračovat v otevírání ekonomiky a prostřednictvím vlastního růstu vytvářet další prostor pro mezinárodní spolupráci.
Čínská řešení globálních problémů
Posledním významným pilířem letošních diplomatických aktivit je reakce na mezinárodní konflikty a proměnu systému globálního řízení.
V souvislosti s napětím v Perském zálivu a na Blízkém východě Xi Jinping předložil čtyři principy, které mají podle čínské strany přispět k míru a stabilitě: respektování mírového soužití, státní suverenity a mezinárodního práva a současně propojení bezpečnosti s hospodářským rozvojem.
V případě ukrajinské krize čínský prezident nadále zdůrazňuje, že řešení by mělo být hledáno prostřednictvím dialogu a jednání.
Peking zároveň prosazuje změny v systému globálního řízení. Čínské vedení argumentuje tím, že současné mezinárodní instituce musí lépe reagovat na nové ekonomické, bezpečnostní a technologické výzvy a současně více zohledňovat postavení rozvojových zemí.
Diplomatické aktivity Xi Jinpinga od začátku letošního roku tak podle čínského pohledu spojuje snaha o stabilizaci vztahů mezi velmocemi, posilování spolupráce se sousedy a globálním Jihem a větší zapojení Číny do řešení světových problémů.