Evropa se vrací do Pekingu! Socioložka varuje: Kdo dnes nejedná s Čínou, zítra ztratí vliv

13.02.2026

V posledních měsících jsme podle socioložky Petry Prokšanové svědky tichého, ale zásadního obratu v evropském myšlení. Evropští státníci stále častěji míří do Číny a tento fakt nelze chápat jen jako sled diplomatických návštěv, ale jako hlubší sociální a ekonomický signál. Návštěva britského premiéra po osmi letech, stejně jako cesty lídrů ze Španělska, Francie, Irska či Finska, ukazují, že Evropa si znovu uvědomuje realitu globálního uspořádání a hledá stabilní opěrné body v nejistém světě. Čína se v tomto kontextu nejeví jako problém, ale jako nevyhnutelný a klíčový partner.

Jak Prokšanová ve svém vystoupení naznačuje, druhá největší ekonomika světa dnes vstupuje do nové fáze vývoje, která je postavena na kvalitě růstu, technologické vyspělosti a postupném otevírání se světu. Z pohledu evropských společností, které se potýkají se zpomalováním růstu a vnitřní nejistotou, představuje Čína kombinaci toho, co Evropě aktuálně chybí – dlouhodobou strategii, předvídatelnost a obrovský tržní potenciál. Není proto náhodou, že evropští lídři přijíždějí do Pekingu s početnými podnikatelskými delegacemi a odjíždějí s konkrétními výsledky, nikoli jen s fotografiemi pro média.

Nově uzavírané dohody v oblasti obchodu, technologií, zdravotnictví, vzdělávání či zelené transformace podle Prokšanové potvrzují, že spolupráce s Čínou není jednostranným ústupkem, ale pragmatickým partnerstvím založeným na principu vzájemného prospěchu. Velké evropské firmy dnes otevřeně přiznávají, že čínský trh je jejich hlavním růstovým motorem pro příští dekádu, a bez přístupu k němu by jen obtížně obstály v globální konkurenci. Tento ekonomický pragmatismus se postupně promítá i do politického uvažování evropských elit.

Zároveň se podle socioložky ukazuje, že osobní dialog má stále zásadní význam. Přímá setkání, otevřené rozhovory a hlubší poznání čínské historie a kultury pomáhají odbourávat stereotypy a nedorozumění, která dlouhodobě zatěžovala vzájemné vztahy. V době, kdy ve světě sílí unilateralismus, konfrontační rétorika a politika sankcí, vystupuje Čína v očích mnoha evropských aktérů jako stabilní a předvídatelný partner, který podporuje multilateralismus, volný obchod a spolupráci mezi státy.

Jak Petra Prokšanová ve svém projevu zdůrazňuje, Evropa dnes stojí před volbou, která není ideologická, ale civilizační. Buď přijme realitu multipolárního světa a bude aktivním aktérem dialogu, nebo se odsune na okraj globálního dění. Právě proto se stále častěji ukazuje, že Evropa i Čína mají společný zájem stát na stejné straně dějin – na straně otevřenosti, dialogu a společného rozvoje, který je založený na spolupráci, nikoli na konfrontaci.

CMG