Jak vybudovat spravedlivý a spolupracující mezinárodní řád
Jak vybudovat spravedlivý a spolupracující mezinárodní řád. Takové bylo téma semináře, který v prostorách Československého ústavu zahraničního v Praze na Malé Straně uspořádal webový deník iportaL24.cz pod záštitou Česko-čínské smíšené obchodní a průmyslové komory.
Na nedávném summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS) Plus v Tchien-ťinu čínský prezident Si Ťin-pching poprvé představil Iniciativu pro globální správu věcí veřejných (GGI), kterou charakterizuje pět základních principů: za prvé suverénní rovnost, za druhé mezinárodní právní stát založený na Chartě OSN, za třetí multilateralismus, za čtvrté přístup zaměřený na lidi a sdílený rozvoj a za páté pragmatismus se zaměřením na měřitelné výsledky.
»Je zřejmé, že těchto pět hlavních zásad je v souladu s cíli a zásadami Charty Organizace spojených národů a odpovídá společným aspiracím drtivé většiny národů. Návrhy jako posílení zastoupení a hlasu rozvojových zemí, zdržení se vnucování 'vnitřních pravidel' několika málo zemí ostatním a odpor proti unilateralismu se přímo zabývají nespravedlivými, neoprávněnými a nepřiměřenými jevy v rámci současného mezinárodního politického a hospodářského řádu. Jsou silně orientovány na řešení problémů a vysoce relevantní pro současnou realitu,« zahájil diskusi v předtočeném videu Pan Zhang z China Media Group (CMG), která na celé akci rovněž participovala.
Podle něj v současné době dochází k zásadním změnám v mezinárodní rovnováze sil. »Kolektivní vzestup rozvíjejících se tržních ekonomik a velkého počtu rozvojových zemí představuje nejrevolučnější proměnu globální mocenské struktury v moderní době. Stávající mezinárodní mechanismus však tuto zásadní změnu nezohledňuje, což vede k nedostatečnému zastoupení a nedostatečnému vlivu drtivé většiny rozvojových zemí,« uvedl Pan Zhang.
Iniciativa globální správy je dle jeho slov navržena tak, aby posílila hlas globálního Jihu. »Historie nám jasně ukázala, že přístupy založené na jednostranné dominanci, izolacionismu nebo blokové konfrontaci nepřinášejí dlouhodobou stabilitu ani prosperitu. Naopak, prohlubují rozdíly a vytvářejí živnou půdu pro napětí. V tomto kontextu se jeví Iniciativa globální správy jako mimořádně prozíravá a potřebná vize. Jejím jádrem není oslabení suverénních států, ale naopak posílení multilaterální spolupráce. Nejde o vytvoření světové vlády, ale o nastolení principů, které nám umožní efektivně čelit výzvám, jež přesahují hranice kteréhokoli z našich národů,« podotkl zástupce CMG.
Konstatoval, že tato vize přináší dva zásadní posuny: přechod od konfrontace ke spolupráci v oblasti bezpečnosti a úsilí o vyváženější a spravedlivější systém globální ekonomické správy. »Globalizace přinesla obrovský pokrok, ale také nerovnosti a zranitelnosti. Je na čase, aby mezinárodní ekonomická pravidla více reflektovala potřeby rozvojových zemí a aby byl globální hospodářský růst inkluzivnější a udržitelnější. To znamená spolupracovat na modernizaci mezinárodních finančních institucí, potírat daňové úniky a podporovat férový obchod a zelené technologie. Stabilní a prosperující globální ekonomika je v zájmu nás všech, exportně orientované České republiky dvojnásob,« připojil Pan Zhang.
Jiří Paroubek
Podle expremiéra a předsedy ČSSD Jiřího Paroubka je reakce Čínské lidové republiky pochopitelná. »Celkem pochopitelně se stylizuje do opozice, řekněme jako zástupce globálního Jihu, nebo chcete-li globálního Východu či rozvojového světa. A říká se, že ten svět se změnil a že je potřeba se na něj dívat jinýma očima nežli dosud, tedy očima Západu. To je podle mě základní poselství, které z toho vyplývá,« konstatoval první z řečníků v Československém ústavu zahraničním.
Expremiér připomněl, že od roku 2016 navštívil Čínu asi dvacetkrát. »A kdekoli jsem byl, vždycky zdůrazňovali Číňané, že spolupráce musí být win-win. To znamená, že musí přinášet plody oběma stranám, a také přináší,« řekl Paroubek.
Zmínil, že pozice ČLR se za poslední léta konsolidovala a posílila, což je podle něj dáno nejen hospodářskými, ale také politickými úspěchy. »Jde o pojetí zahraniční politiky, která v tradicích historie 2200 let nepřetržité čínské státnosti nebyla nikdy agresivní navenek, což evropské mocnosti nebo Spojené státy, upřímně řečeno, tvrdit nemohou,« porovnal předseda ČSSD.
Vojtěch Filip
Podle dalšího z řečníků Vojtěcha Filipa, předsedy představenstva Česko-čínské smíšené obchodní a průmyslové komory, současné iniciativě předcházel dlouhý mezinárodní vývoj. »Po otřesech v Evropě po roce 1990, po tom, co se odehrálo v Sovětském svazu, později v Rusku a ostatních zemích, po vzniku jednopolárního světa se ocitlo mezinárodní právo pod docela těžkým ohrožením. A státy, které vznikaly, hledaly nějakým způsobem to, jak by mohly mezi sebou jednat. A globální Jih už nechtěl představovat něco, co bylo pejorativně označováno jako rozvojové země, a ten pejorativní nádech pocházel právě z Evropy a z Ameriky. Já jsem byl přítomen řadě diskuzí, které se odehrávaly a kdy se vytvářely předpoklady toho, aby vůbec debata vedla k nějakému závěru. A stanovení mechanismu spolupráce – tak jak tady byla představena – totiž nebylo možné bez toho, aby se stanovil cíl, který by nebyl jenom obecný. Takže na dialogu civilizací jsme byli svědky toho, že se vytvářelo prostředí, jak spolu komunikovat. Západ měl Konec civilizace jako knížku, která byla oslavována a také proklínána, ale v každém případě se ukázalo, že o fungování není řeč. Svádělo se to na neschopnost OSN a většinou si pod tím představovali to, že by jednopolární svět byl takhle uzavřen, že by tam byl jenom jeden a všichni by museli poslouchat. To samozřejmě všem ostatním nevyhovovalo a tím se stanovily předpoklady té diskuze a stanovení cílů. Ten cíl znamená zajištění práva na rozvoj,« upozornil Filip.
»Vždycky když Číňanům vytýkali nedodržování lidských práv, tak Čína odpovídala dobře: Řekněte mi, jak zajistíte právo na rozvoj. To je také základní lidské právo. A většina západních zemí odpovídala jen tak, že cyklická krize je cyklická krize a v kapitalismu se jí nedá předejít,« tvrdil Filip.
Tématem diskuse v následných letech se pak podle něj stalo, kdo bude jejím moderátorem. »Složité to bylo v tom, že po stanovení cíle ještě přetrvávala až do roku 2008 vize jednopolárního světa a Američané se jí nechtěli vzdát, zatímco Evropa se poměrně nelogicky přimkla k myšlence euroatlantického světa. A tím si vlastně sama podkopala židli. Nebyla schopna formulovat vlastní zájem, naproti tomu si všimněte, jak rychle skončil konflikt mezi Indií a Pákistánem. A to díky tomu, jakým způsobem se komunikovalo uvnitř Šanghajské organizaci o spolupráci,« dodal Filip, podle nějž je naší brzdou, že musíme neustále poučovat, jak se to má dělat v Číně, Indii atd., přitom nejsme schopni řešit efektivně ani vlastní problém.
Jiří Kobza
Poslanec a krajský zastupitel Středočeského kraje Jiří Kobza reagoval na své předřečníky slovy, že nemůžeme jen řešit, co bylo, ale koukat i na to, co bude. »Sdílená budoucnost začíná být velmi důležitá, protože celosvětové uspořádání se mění. To, že ve Spojených státech vyhrál Donald Trump s takovou převahou, že se už volby nedaly předělat, aby to vyhovovalo demokratům, ukazuje, že i anglická společnost začíná chápat to, co se děje, a že je zapotřebí, aby se do určité míry staral každý sám o sebe. A to je základem multilateralismu. Já jsem pracoval dlouhá léta v zahraničním obchodě a československý zahraniční obchod vycházel vždycky z premisy win-win. My jsme neměli žádné politické ambice, vždycky šlo o čistý byznys a o ten by se mělo jednat i nadále,« uvedl Kobza, který kandiduje ve Středočeském kraji na kandidátce hnutí STAČILO!.
Zkritizoval Evropu, která má momentálně odlišný postoj. »Nekonečné kolo sankcí vůči všem možným nepřátelským státům má jeden jediný efekt. Že se tyto státy emancipují vůči Evropě a začínají se spoléhat samy na sebe a vytvářet svoje vlastní spolky, čehož je krásným případem BRICS. Protože tam budou všechny tyto státy dřív či později natlačeny, jelikož jim nic jiného nezbude,« řekl Kobza.
Ivan Noveský
Energetický expert Ivan Noveský zmínil, jak se v Číně stavějí elektrárny a není to žádný problém, což dal rovněž do kontrastu s Evropou. »Z hlediska výstavby a provozu jaderných elektráren je Čína jedničkou. Sice pořád ještě Američani mají více jaderných rektorů v provozu, ale ty jsou historické,« řekl jeden ze spoluzakladatelů Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Podle něj i v energetice brzdí Českou republiku to, že k ní přistupuje ideologicky. »Naopak, my se na to musíme dívat z pohledu České republiky, aby to pro nás bylo výhodné,« řekl Noveský a dodal, že by to mělo platit pro všechny sféry.
Na něj v debatě v prostorách Československého ústavu zahraničního v Praze tematicky navázal jiný energetik, asistent poslance Ondřeje Knotka (ANO) Vladimír Vlk. »Výhodou Číny je to, co u nás zmizelo – že umí plánovat. A plánování je nejdůležitější i v Iniciativě pro globální správu jako takové,« vyzvdihl Vlk.
Vladimír Vlk
Podle místopředsedy KSČM Milana Krajči jsou věci, které přicházejí ze Šanghajské organizace, návazné k tomu, co bylo vykonáno předtím. »Ty ambice, které má Čína, jsou oprávněné. Ukazuje to velkou změnu, kterou prochází současný svět. Jak se změnil od roku 1945. Jak to prošlo rozpadem první protihitlerovské koalice, následovala bipolarita, potom v devadesátých letech unipolarita, a dneska nastalo to, čemu říkáme multipolarita, ale také velký vzestup toho v uvozovkách rozvojového světa globálního Jihu, který se hlásí o slovo ke své ekonomické a politické emancipaci. Což je podle mě velice dobré, že vyzdvihují ve své iniciativě odkaz na výročí OSN, na roli charty OSN – přesto, že vidíme, jak je OSN v krizi, že se nedokáže vždy vypořádat s těmi problémy, které před ní jsou, jako je potlačení mezinárodního práva, že není schopná přistoupit k nějaké reformě, kterou by si zasluhovala, aby se demokratizovala a aby reflektovala změny ve světě, co se týká zastoupení právě globálního Jihu,« kritizoval Krajča a uvedl, že právě z důvodů, které vyjmenoval, má iniciativa GGI velký smysl.
Milan Krajča a Petra Prokšanová
Na jeho slova plynně navázala Petra Prokšanová, předsedkyně Komise mládeže KSČM a dvojka na kandidátce STAČILO! v Praze. »Spolupráce ale nemůže být navázána jen na stránku ekonomickou, technologickou, diplomatickou, ale musí zahrnovat také kulturu, porozumění, vzájemnou výměnu myšlenek i respekt k historickým zkušenostem jednotlivých národů a států. Bez něj žádná skutečná spolupráce nemůže fungovat, protože respekt je základem důvěry a ta důvěra je potom zase základem té spolupráce, zejména mírové spolupráce a předpokládám, že všichni shodneme na tom, že bez míru jako základní premisy žádný rozvoj žádného státu nemůže existovat,« zdůraznila Prokšanová a připojila, že si velice váží přístupu Čínské lidové republiky, protože ta je v posledních letech tahounem, když se snaží aktivně rozvíjet myšlenku globální správy, založené na spravedlivějším a efektivnějším modelu mezinárodní spolupráce, než jak je nastavena dnes.
Předseda hnutí Senioři sobě Jaroslav Pollák porovnal situaci u zemí globálního Jihu a v EU po ekonomické stránce. »Ať už jde o evropské daně, globální iniciativy, nebo hlas globálního Jihu – všude je vidět stejný směr: od jednostrannosti k rovnosti, od mocenských diktátů k spolupráci, od slov k činům,« zdůraznil Pollák.
Jaroslav Pollák a Martin Teyrovský
Předseda Českého spolku přátel BRICS Martin Teyrovský pochválil globální snahy ČLR. »Pokud se podaří nastartovat ekonomika v Africe, jak plánují Číňané, a ti plánují na dlouho dopředu, tak by nás to mohlo zachránit a věřím, že právě ta rovnost a spolupráce v zemích BRICS to umožní. Současně i Rusko přikládá ruku k dílu, kdy investuje obrovské peníze do vzdělání. Z afrických zemí studuje v Rusku 14 000 studentů a každý rok to číslo roste. To samozřejmě přináší ovoce a všechno tohle v kombinaci umožní rozvoj, jak naplánovali Číňané,« uvedl Teyrovský.
Předseda strany DOMOV David Tygr Ploc vystoupil s radikální kritikou Evropské unie a Západu, které dal do kontrastu s organizací BRICS a ŠOS. »Připadám si jako člověk, který kouká přes silné tlusté sklo, vidí za tím sklem lepší svět, a jsem frustrovaný z toho, že nemůžu do toho světa vstoupit. Nemůžu se podílet na tom, aby ten svět byl ještě lepší,« řekl Ploc a v této souvislosti mluvil o »umírajícím kolektivním Západu«.
David Tygr Ploc
Pedagog a předseda strany Směr Česká republika David Štěpán vyzval, ať se na historii nedíváme jen z čistě evropského hlediska a zmínil čínský boj za přežití proti »naprosto zrůdnému japonskému režimu, který byl mnohem hrůznější než ten nacistický«. Čína podle něj po II. světové válce a nabytých zkušenostech přešla do druhého extrému, ovšem »v posledních 25 let dokázala vyletět opravdu po metrech jako dneska nejsilnější stát této planety«.
David Štěpán
Redaktorka týdeníku Naše pravda Helena Kočová, která se specializuje na Čínu, kde mj. strávila několik měsíců svého života, připojila, že je pozoruhodné, že iniciativa GGI přichází z druhé nejsilnější ekonomiky planety. »Čína, mnohými představovaná jako silně komunistická země, by si mohla – podobně jako to dělají jiné mocnosti – diktovat pravidla hry jednostranně. Má pro to všechny předpoklady: své strategické zdroje, jako jsou vzácné zeminy, obrovské a provázané výrobní i spotřební trhy, a mnohé další obchodní páky, jak dnes vidíme v souboji s Trumpovou administrativou,« řekla novinářka a dodala: »Přesto se právě Čína rozhodla prosadit jiný přístup – skutečnou inkluzivitu a multilaterální spolupráci. Iniciativa globální správy stojí na principech, které připomínají základní poslání OSN: rovnost států bez ohledu na jejich velikost, zapojení všech do rozhodovacích procesů a zaměření na konkrétní projekty, které zlepšují životy lidí. Ne na sliby, ne na hrozby, ale na společné výsledky.«
Kočová se domnívá, že tímto způsobem Čína ukazuje, že její přístup může být ve skutečnosti demokratičtější než přístup tzv. demokratického Západu, který často stojí na selektivních pravidlech, na sankcích, na tlaku nejsilnějších. »Nemluvě o neokolonizačních aktivitách a Západem iniciovaných a podporovaných konfliktech,« dodala.
Helena Kočová a Ioannis Sideropulos
Historik, novinář a režisér Ioannis Sideropulos vyzvdihl zejména termín »suverénní rovnost«. »Souhlasím s tím, co řekl předseda a prezident Čínské lidové republiky Si. Že bychom měli dodržovat zásadu suverénní rovnosti. To tady dlouho nikdo neříkal. Zní to sice komunisticky, ale tak to musí být. A dále – pokračuje předseda Si – bychom měli zastávat názor, že všechny země bez ohledu na velikost, sílu a bohatství jsou hodnotnými účastníky s rozhodovací pravomocí. V těchto několika slovech Čína vyjádřila to, co by mělo to lidstvo následovat,« zmínil Sideropulos a dodal, že Čína se opírá o velmi bohaté tradice, které tady »bohužel nikdy nebyly přednášeny«. »I v období před rokem 89. Číňané říkají, že velká cesta začíná malými krůčky a dále, jak v září citoval předseda Si slova starověkého čínského filozofa: Držte se velkého principu a svět vás bude následovat. To znamená: držte se svých vlastních zásad a tradic spravedlnosti a lidé za tím půjdou. Ostatně to není nic nového, to říkal i Kristus,« porovnal Sideropulos.
»Čína přikročila k budování komunity se společnou budoucností lidstva. V návaznosti na vizi globálního společenství rozvoje se společnou budoucností a principy rozsáhlých konzultací, společného příspěvku a sdílených výhod Čína podpořila spolupráci Pás a stezka a podepsala více než 200 takových dokumentů o spolupráci se 149 zeměmi a 32 mezinárodními organizacemi,« vypočetl Sideropulos.
Jan Tvrdý
Podnikatel, dlouholetý starosta a zastupitel města Zdiby Jan Tvrdý podrobil ve svém proslovu kritice Evropskou unii i českou vládu. Pochválil Čínu za nemilosrdný boj s korupcí a v rámci politiky všech azimutů, které současná česká vláda nezastává ani omylem, zavelel ke změně již nadcházejících volbách, jež se konají 3. a 4. října. Důležité pro něj je, aby v ní měly velké slovo strany, které zamezí dosavadnímu směru zahraniční politiky a které nebudou spojeny s nejrůznějšími skandály.
Předseda Společnosti pro evropský dialog (SPED) Jiří Málek zavzpomínal, že na konci 80. let se v socialistickém bloku hovořilo o různých cestách, nikoli o té čínské, »Ale nakonec ukázalo, že ta čínská cesta byla jediná, která to dokázala dovést k výsledkům. A Vietnamci to také naštěstí brzo pochopili,« uvedl šéf SPED, členské organizace TRANSFORM! EUROPE.
Jiří Málek a Vladimír Miller
Závěrečné slovo přednesl tajemník Česko-čínské smíšené obchodní a průmyslové komory Vladimír Miller. »To, co bych chtěl říci, je, že jsme si ani neuvědomili, jak je čínská ekonomika výrazně provázaná s tou americkou. A americká ekonomika je na té Číně svým způsobem závislá. Donald Trump Čínu respektuje víc, než se na první pohled zdá. Řeknu takový jeden příklad. Zakázal přelet tchajwanského prezidenta jenom proto, aby nevyvolával nějaké konfrontace,« popsal Miller a dodal, že i v Česku může být po volbách lépe, »jen to nebude hned«.