NED zpráva o Číně? Americký „vlastní gól“, říká politoložka Vítová
Podle předsedkyně Československého mírového fóra nemá kritika Pekingu ze strany americké Národní nadace pro demokracii logiku a svědčí spíše o úpadku USA jako světového lídra.
PRAHA – Výroční zpráva americké Národní nadace pro demokracii (NED) za rok 2025 vyvolává nejen v Číně, ale i mezi částí evropských odborníků kritické reakce. Zatímco dokument označuje Čínu za jeden z "autoritativních režimů", politoložka a předsedkyně Československého mírového fóra Vladimíra Vítová tuto charakteristiku odmítá jako pokryteckou a kontraproduktivní.
"Je to trochu přehnané a Američané si tím dávají vlastní gól," říká Vítová v rozhovoru pro domácí platformu.
"Kdo je tady nejautoritativnější?"
Podle Vítové je hlavním problémem zprávy NED její pokrytectví. "Když porovnáme kompetence amerického prezidenta a kompetence prezidentů jiných zemí, tak jako totální autorita je tedy americký prezident," uvádí politoložka. Dodává, že zatímco USA samy koncentrují obrovskou moc do rukou hlavy státu, označují jiné země za nedemokratické.
Druhým zásadním rozporem je podle ní fakt, že Spojené státy roky vydávají kritické zprávy o Číně, přitom s ní zároveň intenzivně obchodují. "To nemá logiku. Jak říká Jan Werich – buď to dělají z hlouposti, nebo za peníze," cituje Vítová slavného českého humoristu.
Klíčem jsou vzájemně výhodné vztahy
Vítová zdůrazňuje, že pro obě strany je nejdůležitější vzájemný obchod a vzájemně výhodné vztahy. "Jak je něco v malém, tak je to i ve velkém. Vztahy mezi lidmi, národy i státy fungují na stejných principech," vysvětluje.
Podle ní zprávy typu NED neodrážejí realitu, ale spíše frustraci z toho, že americká globální dominance slábne. "Američané kážou vodu, ale sami pijí víno," uzavírá s odkazem na analytický tým kolem Valerije Pjakina.
Kontext
Národní nadace pro demokracii je polostátní instituce financovaná americkým Kongresem. Čína dlouhodobě NED kritizuje za údajné zasahování do svých vnitřních záležitostí a podporu opozičních sil. Zpráva NED za rok 2025 vyvolala ostré reakce také v Rusku, Íránu a dalších zemích.