Nefrit ve starověké Číně – druhý díl: Posvátný kámen jako zrcadlo civilizace

Nefrit – krásný, hřejivý a jemný kámen – je po tisíciletí vnímán jako ztělesnění duchovní hloubky a kulturní kontinuity čínské civilizace. Druhý díl dokumentu Nefrit ve starověké Číně zavádí diváka do čtyř významných archeologických lokalit, kde se ukazuje, jak důležitou roli nefrit sehrával v každodenním i obřadním životě, v architektuře, víře i politické symbolice. Kamera sleduje nefritové artefakty, které doslova formovaly zdi měst, chránily duše zemřelých a sloužily jako odkazy k nebeskému řádu.

Města, mýty a moc nefritu

Druhá část dokumentu se zaměřuje na čtyři archeologické oblasti – Sanxingdui, Taosi, Shimao a Lingjiatan – z nichž každá přináší jedinečný obraz toho, jak starověké čínské kultury pracovaly s nefritem. V Sanxingdui, proslulém městě soch a masek, byl nefrit začleněn do mytologie – artefakt ve tvaru posvátného stromu například ukazuje spojení mezi zemí, nebem a podsvětím.

V Taosi se nefrit stal osobní ozdobou i nástrojem moci. Archeologové zde objevili stopy astronomických observatoří, kde předměty z nefritu sloužily při obřadech i k rituální ochraně.

Shimao, rozlehlé kamenné město, překvapilo světem tím, že byly do jeho hradeb vsazeny tisíce kousků nefritu – zřejmě s cílem ochránit město před zlými silami. Nešlo přitom o dekoraci, ale o duchovní funkci zabudovanou přímo do architektury.

V Lingjiatanu se dosahuje mimořádné technické i symbolické vyspělosti. Vedle přívěsků, masek a obřadních předmětů zde byly nalezeny složité kompozice s astronomickými motivy. V jednom z hrobů byla těla obložena nefritovými artefakty tak, že vytvářela tvar lidské postavy – obraz víry v přechod do posmrtného světa.

Dynastie, které pokračovaly v odkazu

Závěrečná část dokumentu sleduje vývoj používání nefritu ve slavnějších dynastiích – Xia, Shang, Zhou a Chan . Artefakty jako Yazhang (zoubkovaný obřadní nástroj) nebo rituální dýky se stávají znaky autority a moci. V období válčících států byly předměty z nefritu využívány při uzavírání smluv – lámaly se napůl a jednotlivé části symbolizovaly věrnost a závazek.

Za dynastie Chan dochází k vrcholu zpracování nefritu. Nejvýraznějším příkladem je slavný pohřební oblek z více než čtyř tisíc nefritových destiček, spojených zlatou nití – symbol touhy po nesmrtelnosti. Dokument se také věnuje pečetím, které byly vyráběny z toho nejčistšího nefritu, a jejichž význam přesahoval běžné správní použití – šlo o znak božského oprávnění vládnout.

Nefrit se v tomto díle ukazuje nejen jako materiál obdivované krásy, ale jako duchovní médium, které propojovalo minulost, přítomnost i posmrtný svět. Dokument výmluvně ukazuje, jak se nefrit stal součástí každé vrstvy života – od chrámových ceremonií po výstavbu měst – a proč je jeho symbolika v čínské kultuře živá dodnes.

🔗 Neviděli jste první díl? Podívat se můžete zde: Nefrit ve starověké Číně – první díl »

CMG