Xi Jinping vyzval k urychlení čínské modernizace prostřednictvím vědeckých a technologických inovací
Čínský prezident Xi Jinping ve středu vyzval k urychlení budování vysoké úrovně soběstačnosti a síly v oblasti vědy a technologií. Zdůraznil, že právě technologické inovace mají být klíčovým pilířem a hnací silou čínské modernizace.
Xi, který je zároveň generálním tajemníkem Ústředního výboru Komunistické strany Číny a předsedou Ústřední vojenské komise, vystoupil na slavnostním zasedání v Pekingu. Akce spojila Národní konferenci o vědeckých a technologických oceněních, valná shromáždění členů Čínské akademie věd (CAS) a Čínské akademie inženýrství (CAE) i 11. celostátní sjezd Čínské asociace pro vědu a techniku.
Podle Xi Jinpinga bude období 15. pětiletého plánu (2026–2030) rozhodující etapou při budování Číny jako světové vědecké a technologické velmoci.
"Musíme využít historické příležitosti, čelit výzvám současnosti, urychlit budování vysoké úrovně vědecké a technologické soběstačnosti a postupovat k cíli stát se do roku 2035 přední světovou vědeckou a technologickou mocností," uvedl.
Během slavnostního ceremoniálu Xi předal nejvyšší čínské státní ocenění za vědu a technologie za rok 2025 dvěma vědcům – Chen Liquanovi, výzkumníkovi z Ústavu fyziky Čínské akademie věd a akademikovi CAE, a Ben Deovi, výzkumníkovi společnosti China Electronics Technology Group Corporation a rovněž akademikovi CAE. Oba ocenění převzali medaile a certifikáty přímo z rukou prezidenta.
Xi spolu s dalšími představiteli strany a státu následně předal ocenění také zástupcům dalších laureátů.
Jednání předsedal premiér Li Qiang, zúčastnili se ho rovněž Zhao Leji, Wang Huning, Cai Qi, Li Xi a Ding Xuexiang, který oznámil rozhodnutí o udělení letošních cen.
Prezident uvedl, že Čína se postupně mění z významného účastníka světového vědeckého rozvoje na jeho průkopníka a lídra a dnes patří mezi země s nejrychleji rostoucí inovační kapacitou.
Připomněl řadu významných úspěchů posledních dvou let. Mezi ně zařadil misi Chang'e-6, která jako první v historii dopravila na Zemi vzorky z odvrácené strany Měsíce, pokrok ve vývoji i průmyslovém využití inteligentních robotů a dronů, vývoj originálních léčiv světové úrovně nebo skutečnost, že domácí odrůdy plodin dnes pokrývají více než 95 procent čínské zemědělské půdy.
Současně ale upozornil, že země stále čelí nedostatkům v oblasti původního výzkumu, nevyvážené struktuře vědeckých talentů i nedostatečné efektivitě investic do výzkumu a vývoje.
Podle Xi Jinpinga nová vlna vědecko-technologické revoluce a průmyslové transformace zásadně mění způsob života i podobu světové ekonomiky. Čína proto musí přijmout účinnější opatření k odstranění přetrvávajících problémů a důsledně naplňovat strategii rozvoje vědy a technologií.
Vyzval k lepší koordinaci strategického plánování, politik, výzkumných kapacit, sdílených platforem i regionálních inovačních center. Zároveň zdůraznil potřebu posílit soběstačnost ve vědecké infrastruktuře a zefektivnit organizaci klíčových národních výzkumných projektů.
Za prioritní označil oblasti umělé inteligence, kvantových technologií, biologických věd, integrovaných obvodů, pokročilé výroby i strategického výzkumu zaměřeného na hluboké moře, vesmír a zemské nitro.
Velký důraz Xi kladl také na propojení vědeckých inovací s průmyslovou výrobou. Podle něj je třeba urychlit převádění výsledků výzkumu do praktického využití, posílit systém transferu technologií, vytvářet nové scénáře jejich uplatnění a podporovat vznik vysoce rozvinutých průmyslových klastrů.
Součástí těchto kroků má být i kvalitnější ochrana práv duševního vlastnictví a vytvoření finančního systému, který bude odpovídat potřebám technologických inovací.
Prezident se věnoval také rozvoji mladých talentů. Zdůraznil nutnost propojit výzkum se vzděláváním, posílit podporu vědců při řešení praktických problémů a rozvíjet u dětí a mladých lidí zájem o vědu, technické obory i experimentální dovednosti.
Připomněl, že během 14. pětiletého plánu (2021–2025) rostly čínské výdaje na výzkum a vývoj v průměru o deset procent ročně. Současně však upozornil na přetrvávající neefektivní využívání prostředků a duplicitní investice. Podle něj je třeba zajistit, aby každá investovaná částka přinášela co nejvyšší efekt.
Xi vyzval podniky ke zvýšení vlastních investic do výzkumu a vývoje a zároveň k širšímu zapojení společenských zdrojů do podpory technologických inovací.
Zdůraznil rovněž potřebu reformovat systém hodnocení vědy a výzkumu tak, aby byl založen především na kvalitě inovací, jejich skutečném přínosu a praktických výsledcích.
Závěrem upozornil na význam etiky a bezpečnosti vědeckého výzkumu. Podle něj musí být technologický rozvoj bezpečný, etický a přinášet prospěch společnosti. Vyžádal si proto posílení monitorování technologických rizik, systémů včasného varování i krizových mechanismů.
Na závěr vyzval Čínskou akademii věd, Čínskou akademii inženýrství i Čínskou asociaci pro vědu a techniku, aby vedly čínskou vědeckou komunitu k dalšímu rozvoji, podporovaly inovace, zvyšovaly vědeckou gramotnost veřejnosti a přispívaly ke kvalitní tvorbě státní politiky.
Na slavnostním zasedání bylo letos oceněno celkem 258 projektů a 11 vědeckých osobností. Státní cenu za přírodní vědy získalo 51 projektů, Státní cenu za technologické vynálezy 58 projektů a Státní cenu za vědecký a technologický pokrok 149 projektů. Vedle dvou hlavních laureátů obdrželo devět zahraničních odborníků také Čínské mezinárodní ocenění za spolupráci ve vědě a technologiích.